Plzeň je na blackout připravena
21. 4. 2025
Téma blackoutu, což je velký výpadek elektřiny, který může trvat desítky hodin i dnů a postihnout velké množství obyvatel, již nějakou dobu rezonuje Českem i ve světě. Ještě zásadnější otázkou však je, zda jsme na blackout připraveni. Jak vyplývá z následujících výroků a aktuálních projektů, obyvatelé v Plzni a potažmo v celém kraji se nemají čeho obávat.
Moderní energetika je jednou z pěti domén specializace Regionální inovační strategie. Plzeňský region má v oblasti energetického strojírenství, v silnoproudé elektrotechnice, ve vývoji řídicích a regulačních systémů a v dalších oblastech spojených s energetickou bezpečností či obecně s výrobou a distribucí energií dlouholetou tradici.
SPARROW
Evropský projekt SPARROW sdružuje 15 partnerů z osmi evropských zemí, od akademické sféry přes průmysl po veřejné organizace. Jeho cílem je zvýšit odolnost měst a společnosti při výpadcích elektřiny nebo internetu. Začal vloni a skončí na podzim 2027. Připraveností na výpadky se během tří let budou zabývat Správa informačních technologií města Plzně, firma RoadTwin, jež se věnuje modelaci dopravy, a sdružení Plan4All.
„V projektu hrajeme významnou roli, protože u nás proběhne simulace v reálném prostředí. Zaměřujeme se na vývoj nouzového alternativního komunikačního systému pro případ výpadku internetu. Veškeré náklady spojené s vývojem uhradíme z prostředků Evropské unie, na realizaci jsme získali necelých pět milionů korun,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.
Ředitel Správy informačních technologií Luděk Šantora dodal: „V Plzni chceme vyvíjet a testovat nouzový komunikační systém při simulaci výpadku světelného řízení křižovatek. Neznamená to plošné vypnutí semaforů, ale proběhne řada laboratorních testů s využitím modelování dopravy v digitálním dvojčeti města. Pro testování v reálném prostředí můžeme využít polygon pro autonomní mobilitu na Borech. Počítáme se zapojením dronů pro navedení jednotek IZS na místo události včetně následného monitoringu nebo využití bezpečnostního dispečinku.“
Kromě toho se mají do SPARROW prostřednictvím hackathonu zapojit také mladí lidé ve věku 16+ a počítá se i s využitím živé laboratoře pro mobilitu v technologickém parku TechTower.
Black start
Jak zaznělo na nedávné konferenci Plzeňský kraj na křižovatce, západočeská metropole má v případě blackoutu jednu jistotu. Generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek představoval chytrá řešení, kterými společnost disponuje, a mezi nimi i motorgenerátory neboli blackstartové zdroje. Tři stroje s celkovým výkonem 21 MW, které v případě velkého výpadku umí nastartovat takzvaně ze tmy a dodávku elektřiny obnovit do pěti minut.
„Blackoutů se musíme obávat čím dál tím více, protože sítě nemusí zvládnout to, jak rostou obnovitelné zdroje a jak rychle se mění toky v sítích. Plzeň má ale asi jako jediné město v České republice výhodu, že pokud by se toto stalo, umí výkony Plzeňské teplárenské i v zimní špičce pokrýt 100 procent potřeb města,“ řekl Václav Pašek. „Ve spolupráci s městem a ČEZ Distribuce se nám v těchto dnech daří tento projekt na základě společně vytvořené koncepce připravit a mít ho nachystaný v plné zbroji. To znamená: Cokoliv se stane, umíme nastartovat ze tmy, rozjet všechny tři zdroje a i když bude všude kolem tma, Plzeň bude zářit,“ ujistil ředitel.
OMEXOM
Co se pravděpodobnosti blackoutu týče, generální ředitel OMEXOM GA Energo, která se specializuje na elektromontáže pro výrobce a distributory elektrické energie, Zdeněk Židek zastává názor, že není otázkou zda, ale kdy k blackoutu dojde. Stejně jako ředitel teplárny pak upozorňuje například na nevyzpytatelnost obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren, které v určitém období mohou vyrábět tolik elektřiny, že by mohly síť přetížit, a jindy zase jen minimum.
„Nejsou rozhodně samospásné. V České republice je v současné době situace taková, že by na 1 MW výkonu obnovitelného zdroje mělo připadat 0,8 MW záložní energie vytvořené stabilními konvenčními zdroji. Ty potřebujeme, abychom síť uřídili a například blackoutu se vyhnuli. Já osobně za nejčistší považuji jaderné elektrárny,“ řekl Zdeněk Židek.
V případě nouzového stavu ale může být Plzeňský kraj klidný, protože OMEXOM patří k evropské špičce v budování takzvaných náhradních přenosových tras, což se ukázalo například v roce 2021 při napravování škod způsobených řáděním tornáda na Břeclavsku. Za 21 dnů vztyčili více než tři kilometry náhradního vedení a do postižených oblastí se vrátila elektřina. Povedlo se to díky inovaci, která vznikla už v roce 1998. „Tehdy jsme řešili první případ, kdy se bez proudu ocitl Ašský výběžek. Vymysleli jsme a na 10 let si nechali patentem chránit sloupy, které stavíme na principu stavebnice Merkur,“ dodal ředitel.
Zdroj: Inovujte v PK, více informací je pak na https://www.inovujtevpk.cz/.
